Sunset in Prague

Svět lidí

Svět lidí je rozpolcený, protože člověk je rozpolcený, neurotický.
Člověk je rozpolcený, protože svět je rozdělený.

Tento svět by mohl být rájem nebo také peklem, stačí se rozhlédnout
kolem sebe, je to vidět všude.

Někde jsem četl tento příběh:

" Zemřel jeden člověk Byl to zloděj, podvodník, násilník, vrah-
vyjmenujte jakýkoli zločin, dopustil se všech. A když ho
služebníci Smrti- andělé odnášeli, zeptal se jich:
"Určitě mě nesete do pekla?"
"Neneseme."
Podivil se:" Jak je to možné? "
"Ty jsi dosul v pekle žil, my tě neseme do nebe. Staré peklo
je prázdné, protože vám se podařilo stvořit lepší, a tak
všechny hříšníky posíláme k vám.."

Země

Země, je jako dobrá žena,
je stálá, proměnlivá, měkká a pevná.
Má ráda zlato písků, rozvetlé stromy,
vůní květů, koberce luk a hájů ....

Sufí příběh - Tři rady

* * *

 

Jednou chytil jakýsi muž ptáka. Chycený pták mu řekl:
"Chycený ti nejsem k ničemu. Ale, když mi pustíš, dám
ti tři cenné rady."
Pták slíbil, že první radu řekne ještě v mužově dlani,
druhou až dosedne na větev, a třetí,až bude na vrcholu stromu.
Muž souhlasil a zeptal se na první radu.

Pták řekl:"Když něco ztratíš, i když jde o věc, které si
ceníš jako svého života, nelituj toho."
Můž nechal ptáka odletět a on popolétl na nejblížší větev.
Pokračoval druhou radou:
"Nikdy nevěř bez důkazu ničemu, co odporuje zdravému rozumu."

Potom pták odletěl na vrchol stromu a odtamtud zvolal:
"Ty nešťastníku! Mám v sobě dva velké drahokamy, a kdybys
mě zabil, byly by tvoje".

Muž se rozlobil, když si představil, oč přišel: "Tak mi teď
alespoň dej třetí radu."
Pták odvětil:"Co jsi to za blázna žádat mě o třetí radu,když
sis nepromyslel první dvě. Řekl jsem ti, abys nelitoval toho,
co ztratíš, a abys nevěřil něčemu, co odporuje zdravému rozumu.
A ty teď děláš obojí. Věříš směšnému tvrzení a lituješ, žeš něco
ztratil.Nejsem tak velký, abych v sobě mohl mít dva velké
drahokamy.
Jsi bláhový, a proto musíš zůstat za hranicemi obvyklých
omezení, která jsou člověku dána!

z knihy Attára

Tariqa

K sufijskému Mistru, Pírovi přišel mladík a říkal,
že sufiové se mýlí. Pír si stáhl z prstu prsten a
podal mu jej: " odnes si jej ke kupcům na trh a uvidíš,
co ti za něj nabídnou."
Nikdo na trhu nenabízel víc než jedinou stříbrnou minci.
A tak jej mladík přinesl zpět.

"A teď," řekl mu Pír" zanes prsten ke skutečnému
klenotníkovi a uvidíš, kolik ti zaplatí". Klenotník za
ten šperk nabídl tisic zlatých. Mladíka to ohromilo.
"Tak vidíš," řekl mu sufijský Mistr" Ty toho víš o nás
tolik, jako trhovci o klenotech. Chceš-li ocenit drahokamy,
staň se klenotníkem "...

Porozumění životu

Kdo rozumí podstatě života, nebude po něm požadovat něco,
na co život nemá.
Kdo porozumí podstatě údělu, nebude po něm požadovat něco,
s čím nemá co do činění.

Kdo živí tělo, musí se napřed obrátit k věcem. Někdy se však stane,
že je věcí nadbytek a tělo přece zůstává neduživé.

Kdo má život, musí se napřed obrátit k tomu, co se nevzdává těla.
Někdy se však stane, že se sice neodloučí od těla
ale život se přece vytrácí.

Příchod života nelze odvrátit, jeho odchod nelze zastavit.

Jak ubozí jsou lidé, kteří si myslí, že k uchování života stačí
pěstovat tělo.

Ale jestliže pěstování těla opravdu nestačí k uchování života,
k čemu je to všechno vlastně dobré?
A je-li to vlastně k ničemu a my to přesto nemůžeme nedělat,
aspoň se tomu nevyhýbejme.

A kdo se chce této tělesnosti vyhnout, udělá nejlépe, když
to tady všechno opustí. Když všechno opustí, bude bez závazků.
Bude-li bez závazků, bude vyrovnaný.
A bude -li vyrovnaný, bude se rodit znovu a znovu s těmi, kdož
mu ukážkou cestu.
A bude- li se rodit znovu a znovu, možná, že je blízko tomu,
oč tu vlastně běží.

Čuang' C

Anandamayi Ma / bhakti

"I find one vast garden spread out all over the universe.
All plants, all human beings, all higher mind bodies are
about in this garden in various ways , each has his own
uniqueness and beauty. Their presence and variety give
me great delight. Every one of you adds with his special
feature to the glory of the garden."

The sun comes

Om Suryaya namaha !

 Om Bhaskaraya namaha !

Om Hiranyagarbhaya namaha !

Om Adityaya namaha !

Přirozený stav věcí

To, co já nazývám moudrostí, není to, čemu se říká humanita a
spravedlivost, neboť pravá moudrost neleží jinde než tam,
kde je nám to vlastní.
Prohlásím-li o někom, že je moudrý, neznamená to, že je humánní,
ale že se spoléhá jen na to,co je mu vlastní.
Nanazývám slyšícím toho, kdo slyší druhé, ale toho, kdo slyší sebe.
Nenazývám vidoucím toho, kdo vidí druhé, nýbrž toho,kdo vidí sebe.
Neboť ten, kdo vidí druhé, aniž by uviděl sebe, neboť ten, kdo
ovládá druhé, aniž ovládl sebe, ve skutečnosti vlastní jen vlastnosti
druhých a nevlastní vlastnosti své.
Kdo má jen to, co patří druhým, a nemá nic, co patří jemu samému,
ten je na scestí.

Čuang 'C

Starodávná stezka

Nepřítel může ti ublížit, nenávist způsobit bolest,
nejvic však škodí ti mysl,
když dosud zkrocená není.

Láskou tě zahrnout může žena, tvůj otec,
přátelé přízní,
nejvíc lásky je v mysli,
když správně ji řídíš.