05.03.13

Sadhu / Sanatana Dharma


Jsem žebrákem na prahu nebes,
ale jsem tak naplněn láskou ke Svrchovanému,
že nepotřebuji prosit o almužnu.
Cestuji bez povozu, a přece nemusím udělat ani krok.
I bez žebravé misky dostanu najíst.
Tam není třeba dýchat, neboť vše je bez tvaru.
Tam není nebe ani peklo, neboť vše je Jedno.
Světlo Nejvyššího je bez počátku a bez konce
a v tom světle si mé vědomí hraje jako dítě,
jako božské dítě, které přesně zná to,
co přesahuje lidskou zkušenost.
Má duše jako bílá labuť letí k Nejvyššímu
na křídlech meditace.



Žádné komentáře:

Okomentovat