10.10.13
18.07.13
29.06.13
12.06.13
09.06.13
Lessons on a Train
Now all that may just be incredible showbiz — I mean, if he’s playing at that level, he could certainly have done it all on another plane and skipped the walk to town. But it’s a great story — and it’s possible that that was, in fact, what Meher Baba’s trip had been all about. How would we know?
Gradually, as our perspective deepens, we begin to experience our own lives in the context of a wider purpose. We begin to look at all our melodramas and our desires and our sufferings, and instead of seeing them as events happening within a lifetime bounded by birth and death, we begin experiencing them as part of a much vaster design. We begin to appreciate that there is a wider frame around our lives, within which our particular incarnation is happening.
I was on board the Taj Express train bound for Agra, with a stop at Mathura where I would get off. Traveling by train in India is full of rich lessons. The trains go slowly, express or not, and we moved at a prehistoric pace, the countryside creeping by, palm tree by palm tree, until I wanted to open the window and scream. But then something began to shift. Rather than resist the slowness and count the minutes, I told myself a little story. “This trip is going to go on forever,” I said inwardly. “This present moment will never end. I’ve been on this train my entire life, and will never, ever get off. Now what?”
Meditating on this story, I began to surrender into the rhythms and speed of the train, looking out the window at the passing images without the anger of moments before. My attention fixed upon a young woman in a field; she was wearing a colorful sari and walking along a path by herself, in one of those middle-of-nowhere places, a large clay jug balanced on her head, her undulating gait allowing her head to remain still as she moved. She was close enough for me to see her eyes, which were underlined with black kohl. She wore a pink hibiscus flower behind her ear and silver bracelets on both wrists.
To my eyes, she was like a Gauguin figure, caught in an action that would never end, her past and future filled in by imagination. As my train moved slowly, purposefully forward, covering the passengers with coal dust, the woman moved more slowly still along a path that extended in both directions, out of sight, seemingly without end. Although she was only in view for half a minute, her existence seemed to penetrate me, forming a profound impression. I was both attracted and repelled — attracted in the part of me that yearned to slow down, to move to the rhythms of earth and sky, the seasonal cycles of planting and harvest, the coming and going of generations; repelled in the part of me raised in the West, accustomed to material life and great stimulation. In that moment, I saw these two aspects in stark relief, and wondered which of these parts was actually “me.”
Ram Dass
30.05.13
Pomíjivost
Pomíjivost všeho a změny jsou přirozeností tohoto světa.
Udržet si nějakou jistotu
je jako chtít uvěznit vítr ve svých dlaní.
Pro mnoho lidí jsou obavy z budoucnosti, totéž co strach ze změny.
Jsme-li ztotožněni se svým egem, nechceme se vzdát toho, co zmáme.
je jako chtít uvěznit vítr ve svých dlaní.
Pro mnoho lidí jsou obavy z budoucnosti, totéž co strach ze změny.
Jsme-li ztotožněni se svým egem, nechceme se vzdát toho, co zmáme.
Samy změny jsou považovány za hrozbu, protože ego, je spokojeno s tím,
co samo může ovládat.
Vědomé vnímání pomíjivosti všeho, nám pomůže zmírnit strach ze změny,
Vědomé vnímání pomíjivosti všeho, nám pomůže zmírnit strach ze změny,
neboť naše duše není podřízena změně takovým způsobem jako ego.
Vztah našeho ega ke změnám, může ilustrovat příběh z indické mytologie,
kdy Bohyně /symbol životní síly/ se projevuje ve dvou podobách : Kali a Durga.
Kálí je strašlivá bohyně, které má na krku náhrdelník z lebek a kolem pasu
opasek z kostí a hnátů, z jazyka ji kape krev a v ruce drží zkrvavený meč.
Kali je nepřítel ega, její děsivou podobu vídíme i cítíme, když se snažíme
ovládat svět kolem sebe a když se nechceme něčeho vzdát. Jejím ukolem je
rozdrtit ego a odtrhnout od nás od toho, na čem tolik lpíme.
Jakmile se vzdáme ega, Kali se promění v milostivou bohyni Durgu.Cesty
života nás vedou k tomu, abychom se co nejdřív přiblížili ke Kali a všemu,
z čeho máme strach. Čelit strachu z budoucnosti, je nejlepší způsob, jak
vstoupit do dimenze své vnitřní podstaty.
Musíme být ochotni otevřít se všemu, co je obsaženo v přítomném okamžiku,
včetně toho, co nám připadá nejhrozivější.
Velkou odvahou a nebojácností se můžeme seznámit s démony ve svém nitru.
Ego existuje jen v pozemském čase, kdežto naše vnitřní podstata/ duše/ v
duchovním čase. Když se naučíme žít v obou časech,
Vztah našeho ega ke změnám, může ilustrovat příběh z indické mytologie,
kdy Bohyně /symbol životní síly/ se projevuje ve dvou podobách : Kali a Durga.
Kálí je strašlivá bohyně, které má na krku náhrdelník z lebek a kolem pasu
opasek z kostí a hnátů, z jazyka ji kape krev a v ruce drží zkrvavený meč.
Kali je nepřítel ega, její děsivou podobu vídíme i cítíme, když se snažíme
ovládat svět kolem sebe a když se nechceme něčeho vzdát. Jejím ukolem je
rozdrtit ego a odtrhnout od nás od toho, na čem tolik lpíme.
Jakmile se vzdáme ega, Kali se promění v milostivou bohyni Durgu.Cesty
života nás vedou k tomu, abychom se co nejdřív přiblížili ke Kali a všemu,
z čeho máme strach. Čelit strachu z budoucnosti, je nejlepší způsob, jak
vstoupit do dimenze své vnitřní podstaty.
Musíme být ochotni otevřít se všemu, co je obsaženo v přítomném okamžiku,
včetně toho, co nám připadá nejhrozivější.
Velkou odvahou a nebojácností se můžeme seznámit s démony ve svém nitru.
Ego existuje jen v pozemském čase, kdežto naše vnitřní podstata/ duše/ v
duchovním čase. Když se naučíme žít v obou časech,
dosáhneme hlubokého klidu,
který mám umožní jinak se dívat na přicházející změny.
který mám umožní jinak se dívat na přicházející změny.
Když přestaneme lpět na pevnosti všeho, uvědomíme se jistotu věčného
přítomného okamžiku,začneme ke změnám přistupovat bez strachu a obav.
Jeden farmář měl koně, jehož si nesmírně cenil. Když mu jednoho dne kůň
utekl, farmářův soused přišel k němu na návštěvu, vyjádřit mu soustrast.
"Velice mě mrzí tvá ztráta", řekl mu, neboť se snažil být dobrým přítelem.
" Nikdy nevíš, k čemu je to dobré," řekl farmář.
Hned následujícího dne se kůň vrátil a přivedl s sebou krásnou divokou
kobylu. "To je úžasné ", řekl mu soused, "jaké štěstí!". Farmář odpověděl:
"Nikdy nevíš." Když farmářův syn začal kobylu trénovat, kobyla ho shodila
na zem a syn si zlomil nohu. Soused opět přišel a projevil mu svou soustrast.
Farmář odpověděl: " Nikdy nevíš."
Za nějakou dobu projížděli vesnicí kozáci, kteří verbovali mladé muže do armády.
Farmářova syna neodvedli, protože měl zlomenou nohu. "Jsi velmi šťastný muž,"
řekl mu soused, když se to dověděl.......
Tento příběh ukazuje, že nikdy nevíme, co se stane a jak nás to ovlivní.
Jeden farmář měl koně, jehož si nesmírně cenil. Když mu jednoho dne kůň
utekl, farmářův soused přišel k němu na návštěvu, vyjádřit mu soustrast.
"Velice mě mrzí tvá ztráta", řekl mu, neboť se snažil být dobrým přítelem.
" Nikdy nevíš, k čemu je to dobré," řekl farmář.
Hned následujícího dne se kůň vrátil a přivedl s sebou krásnou divokou
kobylu. "To je úžasné ", řekl mu soused, "jaké štěstí!". Farmář odpověděl:
"Nikdy nevíš." Když farmářův syn začal kobylu trénovat, kobyla ho shodila
na zem a syn si zlomil nohu. Soused opět přišel a projevil mu svou soustrast.
Farmář odpověděl: " Nikdy nevíš."
Za nějakou dobu projížděli vesnicí kozáci, kteří verbovali mladé muže do armády.
Farmářova syna neodvedli, protože měl zlomenou nohu. "Jsi velmi šťastný muž,"
řekl mu soused, když se to dověděl.......
Tento příběh ukazuje, že nikdy nevíme, co se stane a jak nás to ovlivní.
Zákon pomíjivosti od nás požaduje, abychom se naučili přijímat změny
a zůstali otevření tomu, co nevíme a co přide....
20.05.13
17.05.13
Svět mysli
Domovy těch, kteří ovládají svou mysl
a odstranili sobectví,
jsou stejně báječné, jako osamělé pralesy,
opálové jeskyně nebo míruplné lesy a háje.
Jóga Vasištha
a odstranili sobectví,
jsou stejně báječné, jako osamělé pralesy,
opálové jeskyně nebo míruplné lesy a háje.
Jóga Vasištha
16.05.13
Mahamrityunjaya Mantra
Mahámrtjuňdžája mantra
je to mantra velkého vítězství nad smrtí, přinášející osvobození.
V den narozenin by se měla opakovat sto tisíckrát.
Óm Trjambakam Jadžámahé
Sugandhim Puštivardhanam
Urvárukámiva bandhanán
Mrtjórmukšíja mámrtát
je to mantra velkého vítězství nad smrtí, přinášející osvobození.
V den narozenin by se měla opakovat sto tisíckrát.
Óm Trjambakam Jadžámahé
Sugandhim Puštivardhanam
Urvárukámiva bandhanán
Mrtjórmukšíja mámrtát
Mantry jsou jemné vibrace, které zachytili indičtí mudrcové /ršiové/
ve vyšších stavech vědomí. Smyslem manter je probouzet vyšší stavy vědomí
a odhalení skutečnosti.
Slovo mantra znamená: Man /manana/ opakovaně, a tra /trana/ chránit před
samsárem. Mantra posouvá vpřed, k následování čtyř povinností, nebo-li cílů
života – artha, káma, dharma a mókša.
Ve slově mantra, je kořen man, jenž znamená myslit / v řečtině menos,
lat. mens/, spojen s prvkem tra, které tvoří slovo – nástroj. Proto mantra
je „nástrojem k myšlení“ věcí vyvolávající představu. Jejím zvukem se vyvolává
její obsah do bezprostřední skutečnosti.
ve vyšších stavech vědomí. Smyslem manter je probouzet vyšší stavy vědomí
a odhalení skutečnosti.
Slovo mantra znamená: Man /manana/ opakovaně, a tra /trana/ chránit před
samsárem. Mantra posouvá vpřed, k následování čtyř povinností, nebo-li cílů
života – artha, káma, dharma a mókša.
Ve slově mantra, je kořen man, jenž znamená myslit / v řečtině menos,
lat. mens/, spojen s prvkem tra, které tvoří slovo – nástroj. Proto mantra
je „nástrojem k myšlení“ věcí vyvolávající představu. Jejím zvukem se vyvolává
její obsah do bezprostřední skutečnosti.
Jantra
Jantra je obrazec, který vyjadřuje božskou šakti. Jantra je
tělo božstva, které je mantrou. Mantrou se totiž božstvo
vyvolá do jantry, což je Pratimá, uctívání dévatá /božstva/ v jantře.
Když bylo božstvo mantry vyvoláno skrze mantru do jantry,
pak je prána božstva vyvolána skrze obřad „ prána pratištha“
mantrou a mudrou....
Tantrasára, Vámakéšvara Tantra
tělo božstva, které je mantrou. Mantrou se totiž božstvo
vyvolá do jantry, což je Pratimá, uctívání dévatá /božstva/ v jantře.
Když bylo božstvo mantry vyvoláno skrze mantru do jantry,
pak je prána božstva vyvolána skrze obřad „ prána pratištha“
mantrou a mudrou....
Tantrasára, Vámakéšvara Tantra
10.05.13
08.05.13
Ranní meditace - dhyana
Proměna nepříznivých okolností, nespokojenosti
a tamasického stavu mysli
v cestu vedoucí k poznání je jedním z nejmocnějších
a jasných návodů v nauce o učení o Bhava a Rasa.
"Tantry rozlišují řadu druhů bhavas, což jsou tři druhy lidských povah a potom citová,
ať už kladná nebo záporná hnutí mysli, vyvolaná pohybem karmánu.
Základní tři druhy sádhaků jsou: pašu (doslova dobytek), představující bytost,
která se snaží poznat svého džívu a k tomu používá ánavépája – část tantrajógy
určenou k odstranění mala – omezení šakti v bytosti. Ánava upája je mantrajógou,
pomocí které víra sádhakové dosahují osvobození skrze šaktijógu – šaktopája,
a dívja sádhakové u nichž osvobození přichází skrze šambhava upája – přímé
myšlenkové vnoření v átmana."
a tamasického stavu mysli
v cestu vedoucí k poznání je jedním z nejmocnějších
a jasných návodů v nauce o učení o Bhava a Rasa.
"Tantry rozlišují řadu druhů bhavas, což jsou tři druhy lidských povah a potom citová,
ať už kladná nebo záporná hnutí mysli, vyvolaná pohybem karmánu.
Základní tři druhy sádhaků jsou: pašu (doslova dobytek), představující bytost,
která se snaží poznat svého džívu a k tomu používá ánavépája – část tantrajógy
určenou k odstranění mala – omezení šakti v bytosti. Ánava upája je mantrajógou,
pomocí které víra sádhakové dosahují osvobození skrze šaktijógu – šaktopája,
a dívja sádhakové u nichž osvobození přichází skrze šambhava upája – přímé
myšlenkové vnoření v átmana."
04.05.13
Pranayama - Svara yoga
Swara jóga je starověká vědecká metoda, která podrobně odkrývá
působení prány, tělesné rytmy v lidském těle pomocí dechu.
Toto utajované poznání pranájámy bylo dříve předáváno pouze
z učitele na žáka, až dosáhl pokročilejšího stupně jógy.
V této knize "Swara yoga" je podrobně vysvětlena tato " marga yoga"
včetně širšho poznání pránas, nadis a čaker. V další části knihy
jsou detailně popsána praktická cvičení.
Poslední část knihy obsahuje originální sanskrtský text "Shiva Shirodaya"
s anglickým překladem.
působení prány, tělesné rytmy v lidském těle pomocí dechu.
Toto utajované poznání pranájámy bylo dříve předáváno pouze
z učitele na žáka, až dosáhl pokročilejšího stupně jógy.
V této knize "Swara yoga" je podrobně vysvětlena tato " marga yoga"
včetně širšho poznání pránas, nadis a čaker. V další části knihy
jsou detailně popsána praktická cvičení.
Poslední část knihy obsahuje originální sanskrtský text "Shiva Shirodaya"
s anglickým překladem.
13.04.13
Svět lidí
Svět lidí je rozpolcený, protože člověk je rozpolcený, neurotický.
Člověk je rozpolcený, protože svět je rozdělený.
Tento svět by mohl být rájem nebo také peklem, stačí se rozhlédnout
kolem sebe, je to vidět všude.
Někde jsem četl tento příběh:
" Zemřel jeden člověk Byl to zloděj, podvodník, násilník, vrah-
vyjmenujte jakýkoli zločin, dopustil se všech. A když ho
služebníci Smrti- andělé odnášeli, zeptal se jich:
"Určitě mě nesete do pekla?"
"Neneseme."
Podivil se:" Jak je to možné? "
"Ty jsi dosul v pekle žil, my tě neseme do nebe. Staré peklo
je prázdné, protože vám se podařilo stvořit lepší, a tak
všechny hříšníky posíláme k vám.."
Člověk je rozpolcený, protože svět je rozdělený.
Tento svět by mohl být rájem nebo také peklem, stačí se rozhlédnout
kolem sebe, je to vidět všude.
Někde jsem četl tento příběh:
" Zemřel jeden člověk Byl to zloděj, podvodník, násilník, vrah-
vyjmenujte jakýkoli zločin, dopustil se všech. A když ho
služebníci Smrti- andělé odnášeli, zeptal se jich:
"Určitě mě nesete do pekla?"
"Neneseme."
Podivil se:" Jak je to možné? "
"Ty jsi dosul v pekle žil, my tě neseme do nebe. Staré peklo
je prázdné, protože vám se podařilo stvořit lepší, a tak
všechny hříšníky posíláme k vám.."
06.04.13
Celistvost
Není úplnosti bez smutku a touhy,
protože bez nich neexistuje střízlivá mysl a
ani laskavost.
A moudrost bez laskavosti a znalost bez střízlivé mysli
nejsou k ničemu.
Velkým nepřítelem člověka je jeho sebedůležitost.
Protože to, co ho oslabuje, je pocit ublížení vyplývající
ze skutků lidí, se kterými se stýká.
Sebedůležitost nutí člověka k tomu, aby většinu svého
života prožil v pocitu, že mu někdo či něco ubližuje.
protože bez nich neexistuje střízlivá mysl a
ani laskavost.
A moudrost bez laskavosti a znalost bez střízlivé mysli
nejsou k ničemu.
Velkým nepřítelem člověka je jeho sebedůležitost.
Protože to, co ho oslabuje, je pocit ublížení vyplývající
ze skutků lidí, se kterými se stýká.
Sebedůležitost nutí člověka k tomu, aby většinu svého
života prožil v pocitu, že mu někdo či něco ubližuje.
Naše rozhodnutí
Každou volbou kterou učiníme,
vytvoříme účinek vlnění vnitřní energie.
Věci, které se mám v životě přihodí
jsou jen reakcí na naše volby a stav mysli,
které vytvoří změny v našich životech
a přinesou podle přání a otisků
duše, mír a spokojenost
nebo pochybnost a zmatek...
vytvoříme účinek vlnění vnitřní energie.
Věci, které se mám v životě přihodí
jsou jen reakcí na naše volby a stav mysli,
které vytvoří změny v našich životech
a přinesou podle přání a otisků
duše, mír a spokojenost
nebo pochybnost a zmatek...
04.04.13
Země
Země, je jako dobrá žena,
je stálá, proměnlivá, měkká a pevná.
Má ráda zlato písků, rozvetlé stromy,
vůní květů, koberce luk a hájů ....
je stálá, proměnlivá, měkká a pevná.
Má ráda zlato písků, rozvetlé stromy,
vůní květů, koberce luk a hájů ....
03.04.13
Sufí příběh - Tři rady
* * *
Jednou chytil jakýsi muž ptáka. Chycený pták mu řekl:
"Chycený ti nejsem k ničemu. Ale, když mi pustíš, dám
ti tři cenné rady."
Pták slíbil, že první radu řekne ještě v mužově dlani,
druhou až dosedne na větev, a třetí,až bude na vrcholu stromu.
Muž souhlasil a zeptal se na první radu.
Pták řekl:"Když něco ztratíš, i když jde o věc, které si
ceníš jako svého života, nelituj toho."
Můž nechal ptáka odletět a on popolétl na nejblížší větev.
Pokračoval druhou radou:
"Nikdy nevěř bez důkazu ničemu, co odporuje zdravému rozumu."
Potom pták odletěl na vrchol stromu a odtamtud zvolal:
"Ty nešťastníku! Mám v sobě dva velké drahokamy, a kdybys
mě zabil, byly by tvoje".
Muž se rozlobil, když si představil, oč přišel: "Tak mi teď
alespoň dej třetí radu."
Pták odvětil:"Co jsi to za blázna žádat mě o třetí radu,když
sis nepromyslel první dvě. Řekl jsem ti, abys nelitoval toho,
co ztratíš, a abys nevěřil něčemu, co odporuje zdravému rozumu.
A ty teď děláš obojí. Věříš směšnému tvrzení a lituješ, žeš něco
ztratil.Nejsem tak velký, abych v sobě mohl mít dva velké
drahokamy.
Jsi bláhový, a proto musíš zůstat za hranicemi obvyklých
omezení, která jsou člověku dána!
z knihy Attára
"Chycený ti nejsem k ničemu. Ale, když mi pustíš, dám
ti tři cenné rady."
Pták slíbil, že první radu řekne ještě v mužově dlani,
druhou až dosedne na větev, a třetí,až bude na vrcholu stromu.
Muž souhlasil a zeptal se na první radu.
Pták řekl:"Když něco ztratíš, i když jde o věc, které si
ceníš jako svého života, nelituj toho."
Můž nechal ptáka odletět a on popolétl na nejblížší větev.
Pokračoval druhou radou:
"Nikdy nevěř bez důkazu ničemu, co odporuje zdravému rozumu."
Potom pták odletěl na vrchol stromu a odtamtud zvolal:
"Ty nešťastníku! Mám v sobě dva velké drahokamy, a kdybys
mě zabil, byly by tvoje".
Muž se rozlobil, když si představil, oč přišel: "Tak mi teď
alespoň dej třetí radu."
Pták odvětil:"Co jsi to za blázna žádat mě o třetí radu,když
sis nepromyslel první dvě. Řekl jsem ti, abys nelitoval toho,
co ztratíš, a abys nevěřil něčemu, co odporuje zdravému rozumu.
A ty teď děláš obojí. Věříš směšnému tvrzení a lituješ, žeš něco
ztratil.Nejsem tak velký, abych v sobě mohl mít dva velké
drahokamy.
Jsi bláhový, a proto musíš zůstat za hranicemi obvyklých
omezení, která jsou člověku dána!
z knihy Attára
Yoga- marga
.... Jóga říká:
"Čím jste netrpělivější, tím více času budete
potřebovat pro svou transformaci.
Čím více pospícháte, tím více se zdržíte..."
"Čím jste netrpělivější, tím více času budete
potřebovat pro svou transformaci.
Čím více pospícháte, tím více se zdržíte..."
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
















