Pomíjivost

Pomíjivost všeho a změny jsou přirozeností tohoto světa. 

Udržet si nějakou jistotu
je jako chtít uvěznit vítr ve svých dlaní.
Pro mnoho lidí jsou obavy z budoucnosti, totéž co strach ze změny.
Jsme-li ztotožněni se svým egem, nechceme se vzdát toho, co zmáme. 

Samy změny jsou považovány za hrozbu, protože ego, je spokojeno s tím, 

co samo může ovládat.

Vědomé vnímání pomíjivosti všeho, nám pomůže zmírnit strach ze změny, 

neboť naše duše není podřízena změně takovým způsobem jako ego.

Vztah našeho ega ke změnám, může ilustrovat příběh z indické mytologie,
kdy Bohyně /symbol životní síly/ se projevuje ve dvou podobách : Kali a Durga.
Kálí je strašlivá bohyně, které má na krku náhrdelník z lebek a kolem pasu
opasek z kostí a hnátů, z jazyka ji kape krev a v ruce drží zkrvavený meč.
Kali je nepřítel ega, její děsivou podobu vídíme i cítíme, když se snažíme
ovládat svět kolem sebe a když se nechceme něčeho vzdát. Jejím ukolem je
rozdrtit ego a odtrhnout od nás od toho, na čem tolik lpíme.

Jakmile se vzdáme ega, Kali se promění v milostivou bohyni Durgu.Cesty
života nás vedou k tomu, abychom se co nejdřív přiblížili ke Kali a všemu,
z čeho máme strach. Čelit strachu z budoucnosti, je nejlepší způsob, jak
vstoupit do dimenze své vnitřní podstaty.
Musíme být ochotni otevřít se všemu, co je obsaženo v přítomném okamžiku,
včetně toho, co nám připadá nejhrozivější.
Velkou odvahou a nebojácností se můžeme seznámit s démony ve svém nitru.

Ego existuje jen v pozemském čase, kdežto naše vnitřní podstata/ duše/ v
duchovním čase. Když se naučíme žít v obou časech, 

dosáhneme hlubokého klidu,
který mám umožní jinak se dívat na přicházející změny. 

Když přestaneme  lpět na pevnosti všeho, uvědomíme se jistotu věčného 

přítomného okamžiku,začneme ke změnám přistupovat bez strachu a obav.

Jeden farmář měl koně, jehož si nesmírně cenil. Když mu jednoho dne kůň
utekl, farmářův soused přišel k němu na návštěvu, vyjádřit mu soustrast.
"Velice mě mrzí tvá ztráta", řekl mu, neboť se snažil být dobrým přítelem.
" Nikdy nevíš, k čemu je to dobré," řekl farmář.
Hned následujícího dne se kůň vrátil a přivedl s sebou krásnou divokou
kobylu. "To je úžasné ", řekl mu soused, "jaké štěstí!". Farmář odpověděl:
"Nikdy nevíš." Když farmářův syn začal kobylu trénovat, kobyla ho shodila
na zem a syn si zlomil nohu. Soused opět přišel a projevil mu svou soustrast.
Farmář odpověděl: " Nikdy nevíš."
Za nějakou dobu projížděli vesnicí kozáci, kteří verbovali mladé muže do armády.
Farmářova syna neodvedli, protože měl zlomenou nohu. "Jsi velmi šťastný muž,"
řekl mu soused, když se to dověděl.......

Tento příběh ukazuje, že nikdy nevíme, co se stane a jak nás to ovlivní. 

Zákon pomíjivosti od nás požaduje, abychom se naučili přijímat změny 

a zůstali otevření tomu, co nevíme a co přide....

Uvnitř i vně

Existují dvě možnosti poznání světa,
jeden učí, jak si vydělávat na živobytí,
a ten druhý, jak žít.

Chanakya 300 B.C.

Svět mysli

Domovy těch, kteří ovládají svou mysl
a odstranili sobectví,
jsou stejně báječné, jako osamělé pralesy,
opálové jeskyně nebo míruplné lesy a háje.

Jóga Vasištha

Mahamrityunjaya Mantra

Mahámrtjuňdžája mantra
je to mantra velkého vítězství nad smrtí, přinášející osvobození.
V den narozenin by se měla opakovat sto tisíckrát.

Óm Trjambakam Jadžámahé
Sugandhim Puštivardhanam
Urvárukámiva bandhanán
Mrtjórmukšíja mámrtát 

Mantry jsou jemné vibrace, které zachytili indičtí mudrcové /ršiové/
ve vyšších stavech vědomí. Smyslem manter je probouzet vyšší stavy vědomí
a odhalení skutečnosti.
Slovo mantra znamená: Man /manana/ opakovaně, a tra /trana/ chránit před
samsárem. Mantra posouvá vpřed, k následování čtyř povinností, nebo-li cílů
života – artha, káma, dharma a mókša.
Ve slově mantra, je kořen man, jenž znamená myslit / v řečtině menos,
lat. mens/, spojen s prvkem tra, které tvoří slovo – nástroj. Proto mantra
je „nástrojem k myšlení“ věcí vyvolávající představu. Jejím zvukem se vyvolává
její obsah do bezprostřední skutečnosti.

Jantra

Jantra je obrazec, který vyjadřuje božskou šakti. Jantra je
tělo božstva, které je mantrou. Mantrou se totiž božstvo
vyvolá do jantry, což je Pratimá, uctívání dévatá /božstva/ v jantře.
Když bylo božstvo mantry vyvoláno skrze mantru do jantry,
pak je prána božstva vyvolána skrze obřad „ prána pratištha“
mantrou a mudrou....

Tantrasára, Vámakéšvara Tantra

Smiles from off the road

Ranní meditace - dhyana

Proměna nepříznivých okolností, nespokojenosti
a tamasického stavu mysli
v cestu vedoucí k poznání je jedním z nejmocnějších
a jasných návodů v nauce o učení o Bhava a Rasa.


"Tantry rozlišují řadu druhů bhavas, což jsou tři druhy lidských povah a potom citová,
ať už kladná nebo záporná hnutí mysli, vyvolaná pohybem karmánu.
Základní tři druhy sádhaků jsou: pašu (doslova dobytek), představující bytost,
která se snaží poznat svého džívu a k tomu používá ánavépája – část tantrajógy
určenou k odstranění mala – omezení šakti v bytosti. Ánava upája je mantrajógou,
pomocí které víra sádhakové dosahují osvobození skrze šaktijógu – šaktopája,
a dívja sádhakové u nichž osvobození přichází skrze šambhava upája – přímé
myšlenkové vnoření v átmana."

Pranayama - Svara yoga

Swara jóga je starověká vědecká metoda, která podrobně odkrývá
působení prány, tělesné rytmy v lidském těle pomocí dechu.
Toto utajované poznání pranájámy bylo dříve předáváno pouze
z učitele na žáka, až dosáhl pokročilejšího stupně jógy.

V této knize "Swara yoga" je podrobně vysvětlena tato " marga yoga"
včetně širšho poznání pránas, nadis a čaker. V další části knihy
jsou detailně popsána praktická cvičení.
Poslední část knihy obsahuje originální sanskrtský text "Shiva Shirodaya"
s anglickým překladem.

Svět lidí

Svět lidí je rozpolcený, protože člověk je rozpolcený, neurotický.
Člověk je rozpolcený, protože svět je rozdělený.

Tento svět by mohl být rájem nebo také peklem, stačí se rozhlédnout
kolem sebe, je to vidět všude.

Někde jsem četl tento příběh:

" Zemřel jeden člověk Byl to zloděj, podvodník, násilník, vrah-
vyjmenujte jakýkoli zločin, dopustil se všech. A když ho
služebníci Smrti- andělé odnášeli, zeptal se jich:
"Určitě mě nesete do pekla?"
"Neneseme."
Podivil se:" Jak je to možné? "
"Ty jsi dosul v pekle žil, my tě neseme do nebe. Staré peklo
je prázdné, protože vám se podařilo stvořit lepší, a tak
všechny hříšníky posíláme k vám.."

Celistvost

                          Není úplnosti bez smutku a touhy,
                          protože bez nich neexistuje střízlivá mysl a
                          ani laskavost.
                          A moudrost bez laskavosti a znalost bez střízlivé mysli
                          nejsou k ničemu.

                         Velkým nepřítelem člověka je jeho sebedůležitost.
                         Protože to, co ho oslabuje, je pocit ublížení vyplývající
                         ze skutků lidí, se kterými se stýká.
                         Sebedůležitost nutí člověka k tomu, aby většinu svého
                         života prožil v pocitu, že mu někdo či něco ubližuje.

Naše rozhodnutí

Každou volbou kterou učiníme,
vytvoříme účinek vlnění vnitřní energie.
Věci, které se mám v životě přihodí
jsou jen reakcí na naše volby a stav mysli,
které vytvoří změny v našich životech
a přinesou podle přání a otisků
duše,  mír a spokojenost
nebo pochybnost a zmatek...
 

Země

Země, je jako dobrá žena,
je stálá, proměnlivá, měkká a pevná.
Má ráda zlato písků, rozvetlé stromy,
vůní květů, koberce luk a hájů ....

Sufí příběh - Tři rady

* * *

 

Jednou chytil jakýsi muž ptáka. Chycený pták mu řekl:
"Chycený ti nejsem k ničemu. Ale, když mi pustíš, dám
ti tři cenné rady."
Pták slíbil, že první radu řekne ještě v mužově dlani,
druhou až dosedne na větev, a třetí,až bude na vrcholu stromu.
Muž souhlasil a zeptal se na první radu.

Pták řekl:"Když něco ztratíš, i když jde o věc, které si
ceníš jako svého života, nelituj toho."
Můž nechal ptáka odletět a on popolétl na nejblížší větev.
Pokračoval druhou radou:
"Nikdy nevěř bez důkazu ničemu, co odporuje zdravému rozumu."

Potom pták odletěl na vrchol stromu a odtamtud zvolal:
"Ty nešťastníku! Mám v sobě dva velké drahokamy, a kdybys
mě zabil, byly by tvoje".

Muž se rozlobil, když si představil, oč přišel: "Tak mi teď
alespoň dej třetí radu."
Pták odvětil:"Co jsi to za blázna žádat mě o třetí radu,když
sis nepromyslel první dvě. Řekl jsem ti, abys nelitoval toho,
co ztratíš, a abys nevěřil něčemu, co odporuje zdravému rozumu.
A ty teď děláš obojí. Věříš směšnému tvrzení a lituješ, žeš něco
ztratil.Nejsem tak velký, abych v sobě mohl mít dva velké
drahokamy.
Jsi bláhový, a proto musíš zůstat za hranicemi obvyklých
omezení, která jsou člověku dána!

z knihy Attára

Yoga- marga

.... Jóga říká:
"Čím jste netrpělivější, tím více času budete
potřebovat pro svou transformaci.
Čím více pospícháte, tím více se zdržíte..."

Nacházení síly

Když procházíte těžkým obdobím,
Když vše vypadá, že je proti vám,
Když máte pocit, že už nemůžete unést ani jednu minutu.
Nevzdávejte se!

Přichází čas, kdy stojíte na křižovatce
a váš život bude přesměrován.

Vězte, že jste se narodili s křídly.
Proč byste se měli plazit po celý život?

Rumi

Tariqa

K sufijskému Mistru, Pírovi přišel mladík a říkal,
že sufiové se mýlí. Pír si stáhl z prstu prsten a
podal mu jej: " odnes si jej ke kupcům na trh a uvidíš,
co ti za něj nabídnou."
Nikdo na trhu nenabízel víc než jedinou stříbrnou minci.
A tak jej mladík přinesl zpět.

"A teď," řekl mu Pír" zanes prsten ke skutečnému
klenotníkovi a uvidíš, kolik ti zaplatí". Klenotník za
ten šperk nabídl tisic zlatých. Mladíka to ohromilo.
"Tak vidíš," řekl mu sufijský Mistr" Ty toho víš o nás
tolik, jako trhovci o klenotech. Chceš-li ocenit drahokamy,
staň se klenotníkem "...

Porozumění životu

Kdo rozumí podstatě života, nebude po něm požadovat něco,
na co život nemá.
Kdo porozumí podstatě údělu, nebude po něm požadovat něco,
s čím nemá co do činění.

Kdo živí tělo, musí se napřed obrátit k věcem. Někdy se však stane,
že je věcí nadbytek a tělo přece zůstává neduživé.

Kdo má život, musí se napřed obrátit k tomu, co se nevzdává těla.
Někdy se však stane, že se sice neodloučí od těla
ale život se přece vytrácí.

Příchod života nelze odvrátit, jeho odchod nelze zastavit.

Jak ubozí jsou lidé, kteří si myslí, že k uchování života stačí
pěstovat tělo.

Ale jestliže pěstování těla opravdu nestačí k uchování života,
k čemu je to všechno vlastně dobré?
A je-li to vlastně k ničemu a my to přesto nemůžeme nedělat,
aspoň se tomu nevyhýbejme.

A kdo se chce této tělesnosti vyhnout, udělá nejlépe, když
to tady všechno opustí. Když všechno opustí, bude bez závazků.
Bude-li bez závazků, bude vyrovnaný.
A bude -li vyrovnaný, bude se rodit znovu a znovu s těmi, kdož
mu ukážkou cestu.
A bude- li se rodit znovu a znovu, možná, že je blízko tomu,
oč tu vlastně běží.

Čuang' C

Anandamayi Ma / bhakti

"I find one vast garden spread out all over the universe.
All plants, all human beings, all higher mind bodies are
about in this garden in various ways , each has his own
uniqueness and beauty. Their presence and variety give
me great delight. Every one of you adds with his special
feature to the glory of the garden."

Atma - yoga

Prvopočáteční svoboda je svobodou od sama sebe.
Átman je jako zlaté slunce, bez počátku a konce,
átman je nezkreslený, svět je zkreslený a mysl
zkresluje skrze nálady a představy.
Vdechování světla átmana zevnitř je osvobozující
a vdechování prány slunce je prozařující.

To je Aditjavéda, to je poučení
dle Jádžňaválkji Vadžasanéji. Sváhá!