Nágové

Ve staroindické mytologii polobožské bytosti s hadím tělem
a lidskou hlavou se nazývají Nágové, vystupují jako nepřátelé
ptáků a jejich krále Garudy. Žijí v podzemí, kde střeží
pohádkové poklady, považováni za mudrce a siddhy. V lidské
podobě často žijí mezi lidmi a jejich ženy (náginí) se
občas stávají manželkami hrdinů a králů. Cyklus příběhů o
názích je zahrnut v Mahábháratě.

Dožívají se vysokého věku několika tisíc let jako dévové
a jsou nadání nadpřirozenými schopnostmi. Dle nejstarší
tradice jsou nágové sluhy nebeského krále Virúpakkha
( v páli, v sanskrtu Virúpákša), jednoho ze čtyř nebeských
králů, který chrání západní stranu. Nágové slouží jako
strážci hory Suméru, chrání tak dévy z božských oblastí
před útokem démonů.

Ze staroindické tradice přešla představa o názích i do
buddhismu (příběhy o názích v džátakách), kde jsou nágové
popisováni jako zanícení vyznavači tohoto náboženství,
podle buddhistické tradice se sám Buddha několikrát narodil
v podobě nága, Nágardžuna získal od nágů sútru Pradžňáparámitá,
kterou nágové ochraňovali, dokud lidé nedozráli k jejímu pochopení.

Již od raného buddhismu vystupují v buddhistických legendách
jako ochránci Buddhovy nauky. Jedna z nejstarších legend se
měla odehrát již šestý týden po Buddhově osvícení,
kdy Buddha v sedě prožíval blaho osovobození.
Nečekaně se spustil prudký déšť, načež ze svého úkrytu vylezl
král nágů Mučalinda, obtočil sedmkrát tělo Buddhy a roztáhl
svoji velkou hadí kápi nad Buddhovou hlavou, aby ho tak ochránil
před deštěm. Texty vinaji dokonce obsahují příběh o nágovi,
který na sebe vzal lidskou podobu a nějaký čas žil jako
buddhistický mnich.

Nágové mají také klíčové postavení v pozdější formě buddhismu  – mahájáně.
Mahájánové texty měly být údajně schovány v říši nágů, dokud
je odtud v příhodný čas nepřinesl zpět na zem buddhistický
mudrc Nágárdžuna.

Jednou z několika bran do jejich říše je řeka
Thungabadra v Hampi ve státě Karnataka, v jižní Indii.

Záře pěti barev

 

Záře pěti barev člověka oslepí,
zvuk pěti tónů člověka ohluší,
chuť pěti příchutí zkazí požitek z jídla.
Prudkou jízdou a honitbou lidská mysl zdivočí.
Nesnadno dosažitelné svádí člověka z pravé cesty.
Proto moudrý poskytuje potravu břichu, nikoli oku,
odmítá nedosažitelné a drží se blízkého.

Nevyznávejte přespříliš ty, kteří vynikají,
a uchránite se před svárlivostí.
Neceňte si věcí, jenž je obtížně získat
a uchráníte se před loupeží.
Nevystavujte na obdiv, co je žádoucí,
a uchráníte si mysl před neklidem.

Zhoubné je veškeré soutěžení
neboť vyvolává zlost a nepřátelství.

Lao´c 

Proudy

... "stejný životní proud, který plyne světem,
prochází i mými žilami, dnem i nocí tančí
ve svém rytmu.
Je to proud života, který se radostně projevuje
v zemském prachu, stéblech trávy a kobercích
květů i stromů...."

Mauni Amavasya Snan (Main Bathing Day)

Main bathing day of Kumbha Mela !

Mauni Amavasya Snan

HARA HARA MAHADEV!

Importance of Mauni Amavasya snan (bathing ) at kumbh mela

According to ancient religious scriptures, Mauni Amavasya is the day on which Manu rishi appears in this world millions of years ago. It is believed to be the day when the universe was created. On this day, the Sun and the Moon enters into the Capricorn sign. A vow of complete silence is observed on this day known as Maun Vrat. This vow is assumed to control our senses and engage them into the service of Supreme Lord Narayana. Practising austerities is believed to purify an individual’s existence and observing the vow of silence is apparently the simplest way to do so. The day holds extreme religious importance and taking bath on this day in the holy waters is deemed significant and auspicious.

Procedure of taking bath on Mauni amavasya in kumbh mela

On the pious day of Mauni Amavasya, a believer is expected to meditate and pray to Lord Vishnu. He is likely to pledge against all his mundane and material urges like lust, greed, anger and envy. He may donate articles like food, money and clothes to the needy saints then he can observe the vow of silence. All these procedures are ensued by the ceremonial bath in the waters of the confluence of holy rivers at Allahabad.

Aghori Sadhu

Aghori Sadhus are very rarely to be found. There are only about a handful of 1500 in the total 1.2 Billion population of India. Most hindus are afraid of Aghoris. These Aghoris are not actually violent but are known to consume corpses of humans or dogs, etc. when they can find it. They dont hurt or kill anyone. By inspiring fear in the minds of worldly men, they keep them at bay and do austerities in secret and indeed for a good reason. An Aghori tries to destroy all fear, hatred, fondness, greed, anger present inside the mind.

In Aghora, the adepts attain mastery over the components of the universe; the 5 mahabhutas ie., earth, water, fire, air and Akasha. They also understand the vital force Prana from inside out and energies that are even more subtle. They become the students of Mahashakti (Mother Nature) and play with the universal laws like a small child plays with toys! They transmute elements as if its a funny game. Ordinary men cannot understand their ways and are afraid and disgusted by them. The Aghoris are shy and keep away from the world of men. They stay in remote mountain caves, dense tiger infested forests, Cremation grounds and desolate river banks. Verily they are a cult steeped in mystery. Very few sadhus dare to tread this path, for its a closed tradition and they guard their secrets well. Very few people of this world have met adept Aghori Yogis. So little of them is known except their strange power and horrendous lifestyle