30.05.13

Pomíjivost


Pomíjivost všeho a změny jsou přirozeností tohoto světa. 
Udržet si nějakou jistotu
je jako chtít uvěznit vítr ve svých dlaní.
Pro mnoho lidí jsou obavy z budoucnosti, totéž co strach ze změny.
Jsme-li ztotožněni se svým egem, nechceme se vzdát toho, co zmáme. 
Samy změny jsou považovány za hrozbu, protože ego, je spokojeno s tím, 
co samo může ovládat.

Vědomé vnímání pomíjivosti všeho, nám pomůže zmírnit strach ze změny, 
neboť naše duše není podřízena změně takovým způsobem jako ego.

Vztah našeho ega ke změnám, může ilustrovat příběh z indické mytologie,
kdy Bohyně /symbol životní síly/ se projevuje ve dvou podobách : Kali a Durga.
Kálí je strašlivá bohyně, které má na krku náhrdelník z lebek a kolem pasu
opasek z kostí a hnátů, z jazyka ji kape krev a v ruce drží zkrvavený meč.
Kali je nepřítel ega, její děsivou podobu vídíme i cítíme, když se snažíme
ovládat svět kolem sebe a když se nechceme něčeho vzdát. Jejím ukolem je
rozdrtit ego a odtrhnout od nás od toho, na čem tolik lpíme.

Jakmile se vzdáme ega, Kali se promění v milostivou bohyni Durgu.Cesty
života nás vedou k tomu, abychom se co nejdřív přiblížili ke Kali a všemu,
z čeho máme strach. Čelit strachu z budoucnosti, je nejlepší způsob, jak
vstoupit do dimenze své vnitřní podstaty.
Musíme být ochotni otevřít se všemu, co je obsaženo v přítomném okamžiku,
včetně toho, co nám připadá nejhrozivější.
Velkou odvahou a nebojácností se můžeme seznámit s démony ve svém nitru.

Ego existuje jen v pozemském čase, kdežto naše vnitřní podstata/ duše/ v
duchovním čase. Když se naučíme žít v obou časech, 
dosáhneme hlubokého klidu,
který mám umožní jinak se dívat na přicházející změny. 
Když přestaneme  lpět na pevnosti všeho, uvědomíme se jistotu věčného 
přítomného okamžiku,začneme ke změnám přistupovat bez strachu a obav.

Jeden farmář měl koně, jehož si nesmírně cenil. Když mu jednoho dne kůň
utekl, farmářův soused přišel k němu na návštěvu, vyjádřit mu soustrast.
"Velice mě mrzí tvá ztráta", řekl mu, neboť se snažil být dobrým přítelem.
" Nikdy nevíš, k čemu je to dobré," řekl farmář.
Hned následujícího dne se kůň vrátil a přivedl s sebou krásnou divokou
kobylu. "To je úžasné ", řekl mu soused, "jaké štěstí!". Farmář odpověděl:
"Nikdy nevíš." Když farmářův syn začal kobylu trénovat, kobyla ho shodila
na zem a syn si zlomil nohu. Soused opět přišel a projevil mu svou soustrast.
Farmář odpověděl: " Nikdy nevíš."
Za nějakou dobu projížděli vesnicí kozáci, kteří verbovali mladé muže do armády.
Farmářova syna neodvedli, protože měl zlomenou nohu. "Jsi velmi šťastný muž,"
řekl mu soused, když se to dověděl.......

Tento příběh ukazuje, že nikdy nevíme, co se stane a jak nás to ovlivní. 
Zákon pomíjivosti od nás požaduje, abychom se naučili přijímat změny 
a zůstali otevření tomu, co nevíme a co přide....

Uvnitř i vně


Existují dvě možnosti poznání světa,
jeden učí, jak si vydělávat na živobytí,
a ten druhý, jak žít.

17.05.13

Svět mysli


Domovy těch, kteří ovládají svou mysl
a odstranili sobectví,
jsou stejně báječné, jako osamělé pralesy,
opálové jeskyně nebo míruplné lesy a háje.

Jóga Vasištha

16.05.13

Mahamrityunjaya Mantra


Mahámrtjuňdžája mantra
je to mantra velkého vítězství nad smrtí, přinášející osvobození.
V den narozenin by se měla opakovat sto tisíckrát.

Óm Trjambakam Jadžámahé
Sugandhim Puštivardhanam
Urvárukámiva bandhanán
Mrtjórmukšíja mámrtát 

Mantry jsou jemné vibrace, které zachytili indičtí mudrcové /ršiové/
ve vyšších stavech vědomí. Smyslem manter je probouzet vyšší stavy vědomí
a odhalení skutečnosti.
Slovo mantra znamená: Man /manana/ opakovaně, a tra /trana/ chránit před
samsárem. Mantra posouvá vpřed, k následování čtyř povinností, nebo-li cílů
života – artha, káma, dharma a mókša.
Ve slově mantra, je kořen man, jenž znamená myslit / v řečtině menos,
lat. mens/, spojen s prvkem tra, které tvoří slovo – nástroj. Proto mantra
je „nástrojem k myšlení“ věcí vyvolávající představu. Jejím zvukem se vyvolává
její obsah do bezprostřední skutečnosti.

Jantra


Jantra je obrazec, který vyjadřuje božskou šakti. Jantra je
tělo božstva, které je mantrou. Mantrou se totiž božstvo
vyvolá do jantry, což je Pratimá, uctívání dévatá /božstva/ v jantře.
Když bylo božstvo mantry vyvoláno skrze mantru do jantry,
pak je prána božstva vyvolána skrze obřad „ prána pratištha“
mantrou a mudrou....

Tantrasára, Vámakéšvara Tantra

08.05.13

Ranní meditace - dhyana


Proměna nepříznivých okolností, nespokojenosti
a tamasického stavu mysli
v cestu vedoucí k poznání je jedním z nejmocnějších
a jasných návodů v nauce o učení o Bhava a Rasa.


"Tantry rozlišují řadu druhů bhavas, což jsou tři druhy lidských povah a potom citová,
ať už kladná nebo záporná hnutí mysli, vyvolaná pohybem karmánu.
Základní tři druhy sádhaků jsou: pašu (doslova dobytek), představující bytost,
která se snaží poznat svého džívu a k tomu používá ánavépája – část tantrajógy
určenou k odstranění mala – omezení šakti v bytosti. Ánava upája je mantrajógou,
pomocí které víra sádhakové dosahují osvobození skrze šaktijógu – šaktopája,
a dívja sádhakové u nichž osvobození přichází skrze šambhava upája – přímé
myšlenkové vnoření v átmana."

04.05.13

Pranayama - Svara yoga


Swara jóga je starověká vědecká metoda, která podrobně odkrývá
působení prány, tělesné rytmy v lidském těle pomocí dechu.
Toto utajované poznání pranájámy bylo dříve předáváno pouze
z učitele na žáka, až dosáhl pokročilejšího stupně jógy.

V této knize "Swara yoga" je podrobně vysvětlena tato " marga yoga"
včetně širšho poznání pránas, nadis a čaker. V další části knihy
jsou detailně popsána praktická cvičení.
Poslední část knihy obsahuje originální sanskrtský text "Shiva Shirodaya"
s anglickým překladem.