. . Je mi kolem 40 let a žiji si příjemným životem. Za několik úplňků
po rozchodu se ženou odjíždím s přítelem do přístavu Adan /Adén/ na jih
naší země. Z města Amran, poblíž kterého žiji je to cesta na několik dní.
po rozchodu se ženou odjíždím s přítelem do přístavu Adan /Adén/ na jih
naší země. Z města Amran, poblíž kterého žiji je to cesta na několik dní.
Jedem na velbloudech a dvě noci přespáváme v hostincích. Cestou také
projíždíme nádherným městem Taizz, které není velké,
projíždíme nádherným městem Taizz, které není velké,
ale patří k nejkrásnějším v celé naší zemi.
Toto město je vstupní branou do naši země. Leží v nadmořské výši
kolem 1500 metrů. Město obklopují mohutné hradby, ze sluncem vypálených
cihel. Uprostřed hradeb se táhne dlážděný přikop, poslední překážka před
vstupem do města. Několika patrové kamenné domy vytváří dominantu středu města.
Taizz je sídelním městem našich králů. Je uprostřed obchodních cest mezi
Adanem a Mokkou na pobřeží Rudého moře.
Toto město je vstupní branou do naši země. Leží v nadmořské výši
kolem 1500 metrů. Město obklopují mohutné hradby, ze sluncem vypálených
cihel. Uprostřed hradeb se táhne dlážděný přikop, poslední překážka před
vstupem do města. Několika patrové kamenné domy vytváří dominantu středu města.
Taizz je sídelním městem našich králů. Je uprostřed obchodních cest mezi
Adanem a Mokkou na pobřeží Rudého moře.
V naší zemí je uctívána božská trojice Měsíc ,Slunce a Venuše.
Ve městě je několik chrámu zasvěcených jak měsíčnímu bohu Ilumkuh,
které je mužské božstvo, také i slunečnímu bohu Šamsí, který
zastupuje ženské božstvo. Nejvíce je však zde projevovaná úcta
mužskému bohu Athtar, který je spojen s Venuší.
Ve městě se nachází jedna z nejstarších knihoven nynějšího světa,
kde jsou zachovány legendy o dávné historii našich předků,
O dávných městech jako Marib a sloupovém městě Irem a údajně
Ve městě je několik chrámu zasvěcených jak měsíčnímu bohu Ilumkuh,
které je mužské božstvo, také i slunečnímu bohu Šamsí, který
zastupuje ženské božstvo. Nejvíce je však zde projevovaná úcta
mužskému bohu Athtar, který je spojen s Venuší.
Ve městě se nachází jedna z nejstarších knihoven nynějšího světa,
kde jsou zachovány legendy o dávné historii našich předků,
O dávných městech jako Marib a sloupovém městě Irem a údajně
o mystickém kmeni Ad, z kterého pocházíme.
V Adanu jsme se rozhodli , že pojedeme na několik týdnů do země
která se nazývá obchodníky Sophir /Indie/. Z přístavu v Adanu
každý týden jezdí obchodní lodě na jih této země..
V Adanu jsme se rozhodli , že pojedeme na několik týdnů do země
která se nazývá obchodníky Sophir /Indie/. Z přístavu v Adanu
každý týden jezdí obchodní lodě na jih této země..
Přístav Adan leží na březích velkého oceánu, je obklopen horami
a dá se do něho vstoupit pouze z jedné strany. Samotné přístavní
město je velké, jsou tam krásné zahrady, palmy u pobřeží, ale
nedostatek pitné vody, která se shromažďuje v období dešťů do
velkých cisteren.
Po několika dnech vyjíždíme z přístavu obchodní lodí ,která směřuje
do kraje zvaného Abhira, která leží na západním pobřeží země Sophir.
Město Suppára, Suppáraka, kam po několika týdnech připlouváme je střediskem
obchodu, převážně s drahokamy, vzácným růžovým dřevem, krásnými látkami,
a lze zde sehnat zboží z celého tehdejšího světa.
Je to velké přístavní město.Panuje tu velké horko, stejné jako v Adanu.
Jsem zvyklý na chladnější podnebí hor, tak mi počasí nedělá dobře.
Po dvou týdnech pobytu Suppatře odjíždíme s jedním místním učeným mužem,
panditem, směrem na sever do Vindhya pohoří, do kraje , který se nazývá
Avanti. Nachází se tam jedno z nejkrásnějších měst země Sophir - Udžjajiní.
Město je nádherné, plné zahrad a parků, zvláště mě zaujaly stavby chrámů,
nikdy jsem podobné stavby neviděl , některé z nejvyšších jsou vysoké i
desítky metrů. Něco trochu se dovídám o jejich božstvech, která uctívají.
Potkávám zde i jejich svaté muže,někteří mají dlouhé vlasy, spletené
do drdolů, a různá označení na čele, jiní jsou dohola ostříhaní.
Mají jasné oči, radost ze života, je z nich cítit lehkost bytí.
Po několika dnech se seznamuji s mužem, kterého nazývají bráhman,
lidé k němu projevují úctu. Hovořím s ním přes tlumočníka.
Vysvětluje mi smysl života a jeho účel podle jejich poznání a tradice,
které nazývá Védy. Je to všeobsáhlé poznání o stvoření světa, údělu
člověka a jeho poslání v podobě osobního a společenského vývoje.
Moc mu nerozumím, je to velmi rozdílné co jsem dosud poznal a
jaké představy o smyslu života mám. Jde z něho zvláštní síla
a radost, je velmi moudrý a přitom i praktický, jak později zjišťuji.
Zve mě na pouť do pohoří Vindhja, která se právě koná v tomto období.
Přijímám jeho pozvání.
Po několika dnech se dostáváme k veliké řece Narmadá, malou lodí
přeplouváme na ostrov uprostřed řeky, kde je starý asi 15m vysoký chrám.
Je tu už mnoho desítek poutníků. Zítra je úplněk a začíná několikadenní
slavnost.
Několik bráhmanů následující den provádí několika hodinové obřady
k uctění božstva, pána Vesmíru Vishvanáthy, jsou slyšet recitace
a zpěvy posvátných manter. Po obřadu je velká hostina. Veškeré
jídlo se nejprve obětuje božstvům a pak je rozděleno lidem.
Jídlo je lehké, chutné, lahodné, ale bezmasé…..
Líbí se mi tu. Země má příjemnou vibraci, lidé tu jsou otevření, zvědaví,
Jak uvidí cizince hned se s ním dávají do řeči. Nejvíce se ptají na
vaše jméno a zemi odkud jste.......
do kraje zvaného Abhira, která leží na západním pobřeží země Sophir.
Město Suppára, Suppáraka, kam po několika týdnech připlouváme je střediskem
obchodu, převážně s drahokamy, vzácným růžovým dřevem, krásnými látkami,
a lze zde sehnat zboží z celého tehdejšího světa.
Je to velké přístavní město.Panuje tu velké horko, stejné jako v Adanu.
Jsem zvyklý na chladnější podnebí hor, tak mi počasí nedělá dobře.
Po dvou týdnech pobytu Suppatře odjíždíme s jedním místním učeným mužem,
panditem, směrem na sever do Vindhya pohoří, do kraje , který se nazývá
Avanti. Nachází se tam jedno z nejkrásnějších měst země Sophir - Udžjajiní.
Město je nádherné, plné zahrad a parků, zvláště mě zaujaly stavby chrámů,
nikdy jsem podobné stavby neviděl , některé z nejvyšších jsou vysoké i
desítky metrů. Něco trochu se dovídám o jejich božstvech, která uctívají.
Potkávám zde i jejich svaté muže,někteří mají dlouhé vlasy, spletené
do drdolů, a různá označení na čele, jiní jsou dohola ostříhaní.
Mají jasné oči, radost ze života, je z nich cítit lehkost bytí.
Po několika dnech se seznamuji s mužem, kterého nazývají bráhman,
lidé k němu projevují úctu. Hovořím s ním přes tlumočníka.
Vysvětluje mi smysl života a jeho účel podle jejich poznání a tradice,
které nazývá Védy. Je to všeobsáhlé poznání o stvoření světa, údělu
člověka a jeho poslání v podobě osobního a společenského vývoje.
Moc mu nerozumím, je to velmi rozdílné co jsem dosud poznal a
jaké představy o smyslu života mám. Jde z něho zvláštní síla
a radost, je velmi moudrý a přitom i praktický, jak později zjišťuji.
Zve mě na pouť do pohoří Vindhja, která se právě koná v tomto období.
Přijímám jeho pozvání.
Po několika dnech se dostáváme k veliké řece Narmadá, malou lodí
přeplouváme na ostrov uprostřed řeky, kde je starý asi 15m vysoký chrám.
Je tu už mnoho desítek poutníků. Zítra je úplněk a začíná několikadenní
slavnost.
Několik bráhmanů následující den provádí několika hodinové obřady
k uctění božstva, pána Vesmíru Vishvanáthy, jsou slyšet recitace
a zpěvy posvátných manter. Po obřadu je velká hostina. Veškeré
jídlo se nejprve obětuje božstvům a pak je rozděleno lidem.
Jídlo je lehké, chutné, lahodné, ale bezmasé…..
Líbí se mi tu. Země má příjemnou vibraci, lidé tu jsou otevření, zvědaví,
Jak uvidí cizince hned se s ním dávají do řeči. Nejvíce se ptají na
vaše jméno a zemi odkud jste.......
