23.06.15

Džapa (džapaviddhi)


Džapa znamená opakování manter. Je to neustálé opakování jedné (učitelem nebo guruem udělené) mantry v určitém rytmu (metrum) a správné výslovnosti, a to nejen během cvičení – meditace, ale i během jakékoliv denní činnosti, kterou vykonáváme. 
Džapa by měla být prováděna se sattvickým, čistým stavem mysli, s vírou, oddaností a láskou. Není větší jógy než džapa. Provádění džapy může přinést žákovi všechny išta siddhis – dosažení všeho, co si přeje. 
Provádíte-li džapu nějaké mantry, myslete na to, že jste ve spojení s vaším Išta dévata – ochraným božstvem, které vám vskutku naslouchá a přináší vám abhajadánu – odvahu, odstraňuje strach a obavy a poskytne vám to, co nejvíce potřebujete ve svém vývoji. 

08.06.15

Om Śri Murugaya namaha!


Om Śri  Vinayagar Murugan Perumal

An Asura by name Surapadma was ruling Veera Mahandrapuri, an island fortress, as his Capital. He performed many austerities invoking Lord Siva and Lord Siva granted him many boons. Later he became arrogant and captured three worlds and made the Heavenly immortals to do menial task. Devas were unable to bear his torture and complained to Lord Siva. Lord Siva opened His frontal eye to create a son to kill the asuras. Six sparks of fire where issued from the frontal eye of Lord Siva. The divine sparks of grace were received by river Ganges through Agni, the God of Fire and passed on to the Himalayan lake Saravana Poigai. Here they were transformed into six babies.
These babies were suckled by the six Kirithika nymphs. Lord Siva and Goddess Parvathi Devi came to Saravana Poigai. When the Goddess Uma fondly clasped the babies, they became Lord Arumuga with six faces and twelve arms. When the child Arumuga had grown into a youth God, Lord Siva asked Him to destroy asuras and free Devas from their cruel bondage. Lord Muruga reached Tiruchendur with his huge army and encamped. He sent his lieutenant Veerabahu to the asuras as an emissary and asked Surapadma to release the Devas. Since Surapadma turned down the request, war was started.
The intense battle continued for few days. During the first five days of the War the brothers of Surapadma and all other asuras perished. On sixth day in the battle between Lord Muruga and Surapadma, the lance of Lord Muruga pierced Surapadma (who got himself transformed as a frightful mango tree ) and broke it in twain. The broken pieces instantly transformed themselves into a mighty Peacock and a Chanticleer. Lord Muruga took Peacock as his vahana (Vehicle) and Chanticleer on his banner.
After Surasamharam ( Destruction of Surapadman) Lord Muruga desired to worship his father Lord Siva. Hence Mayan, the divine architect constructed this shrines at Tiruchendur. Even now Lord Subramaniyan is seen in the posture of worshiping Lord Siva in the Sanctum sanctorum.
As detailed in Skanda Purana, one of the eighteen Hindu puranas, While the deities hailed the glory of Kartikeya for having killed Tarakasur, Kartikeya himself was saddened by his act. He told the deities--'I regret for having killed Tarakasur because he was a great devotee of Lord Shiva. Is there any way to atone for my sin?'Lord Vishnu consoled him---'Killing a wicked person, who nourishes himself on the blood of innocent people, is not a sinful deed. But, still, if you feel guilty then there is no better way to atone for your sin than worshipping Lord Shiva. Install Shivalingas and worship them with deep devotion.' Kartikeya instructed Vishnukarma to make three divine Shivalingas. Later on Kartikeya installed these Shivalingas at three different places and worshipped them with appropriate rituals. In course of time these three holy places came to be known as Pratigyeshwar, Kapaleshwar and Kumareshwar. Kartikeya, while worshipping at Kapaleshwar sprinkled holy water on the Shivalinga and prayed so that Tarakasur's soul rested in peace. He also offered sesame seeds to Lord Kapaleshwar and prayed --'May my offerings made in the form of sesame seeds reach Tarak—the descendant of Sage Kashyap.' This way, Kartikeya was absolved of his sins.
Near the temple is also a holy temple dedicated to Ayya Vaikundar considered to be an avatar of Lord Vishnu. The followers of Ayya Vaikundar is called Ayyavazhi sect of the Vishnavite, and his teachings are contained in Akilathirattu, a holy book. Ayya Vaikundar was the architect of "Samabandhi Bhojan" meaning feeding of poor and downtrodden among the backward communities and scheduled castes and scheduled tribes, who were considered to be untouchable by the rulers of the erstwhile Trivancore (now Kerala State) together under one roof. This was not liked by the rulers and they gave him many physical and mental trouble including putting him in the company of a hungry tiger in a lock up. But they were perplexed by his mystic acts and released him unconditionally.

The gifts of Bhumi


Prthvi Gayatri 

Om Prthvi-devyai vidhmahe 
Sahasramurtyai dhimahi 
Tanno Prthvi pracodayat ! 

19.04.15

Australian aboriginal proverb


We are all visitors to this time ....., this place .....
We are just passing through.
Our purpose here is to observe,
to learn, to grow, to love .....
and then we return home.

Baba Neem Karoli

27.03.15

Omkara

Vybraci zvuku OM následuje ticho a ticho je také následováno 
zvukem, aby se dokončil kompletní kruh. 
OM se skládá ze tří písmen /mátra/, a přesto to není 
slovo. Unikátní aspektem OM je, že je jednoslabičné. Vibrace OM je 
považována za zvuk stvoření a je prvotním/ Adi/ projevem Vesmíru.

25.03.15

Anandasram v jižni Indii



Om Srí Ram Jai Ram Jai Jai Ram 

Cesta seberealizace /sadhany/ pomocí mantra- jógy 

Mantry jsou jemné vibrace, které zachytili indičtí mudrcové /ršiové/ 
ve vyšších stavech vědomí. Smyslem manter je probouzet vyšší stavy 
vědomí a odhalení skutečnosti. 
Slovo mantra znamená: Man /manana/ opakovaně, a tra /trana/ chránit 
před samsárem. Mantra posouvá vpřed, k následování čtyř povinností, 
nebo-li cílů života – artha, káma, dharma a mókša. 
Ve slově mantra, je kořen man, jenž znamená myslit / v řečtině menos, 
lat. mens/, spojen s prvkem tra, které tvoří slovo – nástroj. 
Proto mantra je „nástrojem k myšlení“ věcí vyvolávající představu. 
Jejím zvukem se vyvolává její obsah do bezprostřední skutečnosti. 

Obsah manter je velmi důležitý proto, aby se podobný, vznešený obsah, 
který je v  mantrách obsažen, probouzel i v nás samých. 
Mantry ovlivňují nejen naše podvědomí, uklidňují a harmonizují mysl, 
odstraňují pochyby, lhostejnost, nervozitu a podobné negativní stavy 
mysli, ale i naše vědomí. 
Zasévají do našeho podvědomí vyšší a vznešené obrazy, 
vytváří pozitivní a kladná pouta ke vznešeným ideálům a to 
nás již samo o sobě přitahuje a vede dále. 
Mantry vedou ke zpomalení metabolického procesu, nepokoj a neklid 
mysli je zvládán, zbavujeme se neuróz a komplexů, mysl dosahuje 
určitého stavu míru a vznešenosti. 
O účincích manter s nikým nediskutujte, pocítíte je sami na sobě a vaše 
vlastní zkušenost vás přesvědčí, co nejlépe. 

Vibracím slabik manter bychom se měli zcela oddat, mají totiž 
tantrický původ a jsou známé již po několik tisíciletí, jejich účinky 
jsou však stejné,jako před tisíci lety. 
Mantry mají obecně vliv na naše vědomí i nevědomí a očišťují naši mysl. 
Náš přístup k mantrám by měl být upřímný, plný víry, oddanosti 
a jemné pozornosti, jednobodově zaměřené. 
Jak silná bude naše víra, tak silné budou i účinky manter, 
neboť i my samy rozhodujeme o tom, nakolik nám tato metoda 
může pomoci. 

Hari Om!

Guru stotram



Guru Stotram

श्री गुरुस्तोत्रम्: गुरुर्ब्रह्मा गुरुर्विष्णुर्गुरुर्देवो महेश्वरः
Sri Guru Stotram: Gurur Brahma Gurur Vishnu Gurudevo Maheshwarah

गुरुर्ब्रह्मा गुरुर्विष्णुर्गुरुर्देवो महेश्वरः
गुरुरेव परं ब्रह्म तस्मै श्रीगुरवे नमः ॥१॥
Gurur-Brahmaa Gurur-Vissnnur-Gururdevo Maheshvarah |
Gurure[-I]va Param Brahma Tasmai Shrii-Gurave Namah ||1||

The Guru( spiritual teacher) is Brahma,the Guru is Vishnu, the Guru is the Lord Shiva,the Guru is verily the Supreme Brahman. Salutation to the Guru.

अखण्डमण्डलाकारं व्याप्तं येन चराचरम्
तत्पदं दर्शितं येन तस्मै श्रीगुरवे नमः ॥२॥
Akhanndda-Mannddala-Akaaram Vyaaptam Yena Cara-Acaram |
Tat-Padam Darshitam Yena Tasmai Shrii-Gurave Namah ||2||

Salutation to the guru who has made is possible to realize Him by whom this entire universe of movable and immovable objects is pervaded.

अज्ञानतिमिरान्धस्य ज्ञानाञ्जनशालाकया
चक्षुरुन्मीलितं येन तस्मै श्रीगुरवे नमः ॥३॥
Ajnyaana-Timira-Andhasya Jnyaana-[Aa]n.jana-Shaalaakayaa |
Cakssur-Unmiilitam Yena Tasmai Shrii-Gurave Namah ||3||

Salutation to the Guru who with the collyrium stick of Knowledge has opened the eyes of one blinded by the disease of ignorance.

स्थावरं जङ्गमं व्याप्तं येन कृत्स्नं चराचरम्
तत्पदं दर्शितं येन तस्मै श्रीगुरवे नमः ॥४॥
Sthaavaram Janggamam Vyaaptam Yena Krtsnam Cara-Acaram |
Tat-Padam Darshitam Yena Tasmai Shrii-Gurave Namah ||4||

Salutation to the Guru who has made is possible to realize Him by whom all this world, animate and inanimate movable and immovable, is pervaded.

चिद्रूपेण परिव्याप्तं त्रैलोक्यं सचराचरम्
तत्पदं दर्शितं येन तस्मै श्रीगुरवे नमः ॥५॥
Cid[t]-Rupenna Pari-Vyaaptam Trai-Lokyam Sa-Cara-Acaram |
Tat-Padam Darshitam Yena Tasmai Shrii-Gurave Namah ||5||


Salutation to the Guru who has made is possible to realize Him who as consciousness pervades the three worlds with their movable and immovable object.

05.03.15

Joga


Jóga není žádná ideologie, zdravotní cvičení, jak je zde na západě  většinou  popisována, ale směřuje k poznání sama sebe a kultury bytí. Mládí lidé, adepti, kteří začínají cvičit jógu  spojují principy  západní kultury, soutěživosti, kultivace těla a vědeckého materialismu s cestou jógy. Výuka jógy tak jak se zde praktikuje, přijímá moderní západní vědu jako autoritu, nikoli Indickou tradici,  a toto také následuje mnoho indických učitelů jógy, kteří zde žijí. Cesta jógy je o "vzdání se", odříkání, sebedisciplíně, řádu a přizpůsobování se samotné existenci jako takové, nikoli o získávání, hromadění a konzumaci všeho co nám především  trendy a média přinášejí. Jóga přináší rozpouštění iluzorních představ a měnících se trendů, rozšiřuje  poznání, vnímání a  spojení s vesmírem, nikoli vytvoření si dokonalé postavy  a užívání si života naplno podle moderních trendů.

23.02.15

Osvobození



   To nejhorší, co se nám může přihodit,
je to, že zemřeme.
A protože je to náš nezměnitelný osud,
jsme vlastně svobodni.
Ten, kdo už všechno ztratil,
nemá se čeho bát.


Cesta




Moudrost putovala vzhůru na sever proti proudu Černé řeky, 
vystoupila na vrch Vystoupení ze stínu a tak se stalo, 
že potkala Němou nečinnost. 

Moudrost oslovila Němou nečinnost:" Chtěla bych se tě zeptat, 
jakým přemýšlením, jakým uvažováním poznáme cestu? 
Kudy a kde se ocitáme na cestě? 
Odkud a kterou cestou dosáhneme cesty?" 
Na tyto tři otázky Němá nečinnost třikrát neodpověděla, 
nejen neodpověděla, ani nevěděla jak odpovědět. 

Když se Moudrost nedočkala odpovědi, vracela se na jih k Bílé řece, 
vystoupila na Kraj osamělosti a tam uviděla Bláznivého koktu. 
Zeptala se Moudrost stejnými slovy Bláznivého kokty a ten řekl: 
" Ó! Já vím, hned ti to povím." 
Už to chtěl povědět, ale zapomněl co chtěl říci. 

Když se Moudrost ani tentokrát nedočkala odpovědi, 
vrátila se do císařského paláce, předstoupila před 
Žlutého císaře a zeptala se jeho. 
Žlutý čísař pravil: "Nepřemýšlej, neuvažuj, tak poznáš cestu. 
Nikde nezůstávej, nikam se neubírej, tak se ocitneš na cestě. 
Odnikud žádnou cestou, tak dosáhneš cesty." 


Čuang ' C 

07.02.15

Láska / Love


I když jsme lásku nevynalezli, je zjistitelná a mocná. 
Musí to mít nějaký hlubší význam. Láska má pro člověka význam. 
Nemá  žádný společenský užitek. Možná, že to znamená něco více.
Něco, čemu nedokážeme porozumět. 
Možná, že je to důkaz nějakého artefaktu vyšší dimenze, 
který nedovedeme vědomě chápat.
Láska je jediná věc, díky, které jsme schopni vnímání, 
jenž přesahuje dimenze času a prostoru.
Měli bychm ji věřit, i když ji ještě nedovedeme vysvětlit.


02.11.13

Happy Dewali !!!



Díwali – Svátek světel

Světla ukazují zbloudilým a ztraceným duším cestu ke světlu,
také symbolizují vítězství dobra nad zlem, přináší štěstí a radost do života.

Hinduisté také spojují tento svátek s důležitou historickou událostí:
Především na severu Indie se jedná o návrat Rámy po 14 letech z vyhnanství.
Když se vracel do svého hlavního města Ayodhya, jeho obyvatelé rozsvítili
mnoho lamp rozestavených v řadách na okrajích cest, aby za tmy našel cestu.

12.10.13

Lieh Tzu


"If we understand that birth and death are part of the natural order of things, we will know that our lives cannot be controlled by our own efforts, and coming and going are not our own doing. At birth, we take a shape and form; in growth, we undergo development and change; and when our course has run out, we dissolve and return to where we were before we were born."

"Jestliže porozumíme, že narození a smrt, jsou jen částí přirozeného řádu běhu věcí přírody, poznáme, že naše životy nemohou být řízeny našimi žádostmi ,úsilím a touhami. Při narození přijmeme podobu a charakter, v růstu se vyvíjíme a přichází změny a když naše cesta je u konce, znovu se vrátíme tam, kde jsme byli , než jsme se zrodili." 

10.10.13

Dnes ráno


" Dokonalost se odvijí od jediného činu,
který musí být přesný a jasný a který musí
mít trvání. Je- li tento čin udržen po určitou dobu,
vzniká síla- energie záměru, který
pak muže být zaměřen na cokoli.
Pokud se toto stane cesta kamkoli je volná.." 

don Juan

18.07.13

Meher Baba


                                   I have come to sow the seed of Love in your hearts * *

09.06.13

Lessons on a Train


There’s a story about Meher Baba. He was crossing the United States by train, and when the train stopped in Santa Fe, he suddenly got up from his seat, climbed down off the train, and walked toward the center of town. At a certain corner, there was an old Indian man standing, leaning up against the side of a building. Meher Baba walked up to him, and they looked into each other’s eyes for a few seconds. Then Meher Baba turned around, walked back to the station, got onto the train, and left. He said, “Well, that takes care of my work for this trip.”
Now all that may just be incredible showbiz — I mean, if he’s playing at that level, he could certainly have done it all on another plane and skipped the walk to town. But it’s a great story — and it’s possible that that was, in fact, what Meher Baba’s trip had been all about. How would we know?
Gradually, as our perspective deepens, we begin to experience our own lives in the context of a wider purpose. We begin to look at all our melodramas and our desires and our sufferings, and instead of seeing them as events happening within a lifetime bounded by birth and death, we begin experiencing them as part of a much vaster design. We begin to appreciate that there is a wider frame around our lives, within which our particular incarnation is happening.
I was on board the Taj Express train bound for Agra, with a stop at Mathura where I would get off. Traveling by train in India is full of rich lessons. The trains go slowly, express or not, and we moved at a prehistoric pace, the countryside creeping by, palm tree by palm tree, until I wanted to open the window and scream. But then something began to shift. Rather than resist the slowness and count the minutes, I told myself a little story. “This trip is going to go on forever,” I said inwardly. “This present moment will never end. I’ve been on this train my entire life, and will never, ever get off. Now what?”
Meditating on this story, I began to surrender into the rhythms and speed of the train, looking out the window at the passing images without the anger of moments before. My attention fixed upon a young woman in a field; she was wearing a colorful sari and walking along a path by herself, in one of those middle-of-nowhere places, a large clay jug balanced on her head, her undulating gait allowing her head to remain still as she moved. She was close enough for me to see her eyes, which were underlined with black kohl. She wore a pink hibiscus flower behind her ear and silver bracelets on both wrists.
To my eyes, she was like a Gauguin figure, caught in an action that would never end, her past and future filled in by imagination. As my train moved slowly, purposefully forward, covering the passengers with coal dust, the woman moved more slowly still along a path that extended in both directions, out of sight, seemingly without end. Although she was only in view for half a minute, her existence seemed to penetrate me, forming a profound impression. I was both attracted and repelled — attracted in the part of me that yearned to slow down, to move to the rhythms of earth and sky, the seasonal cycles of planting and harvest, the coming and going of generations; repelled in the part of me raised in the West, accustomed to material life and great stimulation. In that moment, I saw these two aspects in stark relief, and wondered which of these parts was actually “me.”

Ram Dass

30.05.13

Pomíjivost


Pomíjivost všeho a změny jsou přirozeností tohoto světa. 
Udržet si nějakou jistotu
je jako chtít uvěznit vítr ve svých dlaní.
Pro mnoho lidí jsou obavy z budoucnosti, totéž co strach ze změny.
Jsme-li ztotožněni se svým egem, nechceme se vzdát toho, co zmáme. 
Samy změny jsou považovány za hrozbu, protože ego, je spokojeno s tím, 
co samo může ovládat.

Vědomé vnímání pomíjivosti všeho, nám pomůže zmírnit strach ze změny, 
neboť naše duše není podřízena změně takovým způsobem jako ego.

Vztah našeho ega ke změnám, může ilustrovat příběh z indické mytologie,
kdy Bohyně /symbol životní síly/ se projevuje ve dvou podobách : Kali a Durga.
Kálí je strašlivá bohyně, které má na krku náhrdelník z lebek a kolem pasu
opasek z kostí a hnátů, z jazyka ji kape krev a v ruce drží zkrvavený meč.
Kali je nepřítel ega, její děsivou podobu vídíme i cítíme, když se snažíme
ovládat svět kolem sebe a když se nechceme něčeho vzdát. Jejím ukolem je
rozdrtit ego a odtrhnout od nás od toho, na čem tolik lpíme.

Jakmile se vzdáme ega, Kali se promění v milostivou bohyni Durgu.Cesty
života nás vedou k tomu, abychom se co nejdřív přiblížili ke Kali a všemu,
z čeho máme strach. Čelit strachu z budoucnosti, je nejlepší způsob, jak
vstoupit do dimenze své vnitřní podstaty.
Musíme být ochotni otevřít se všemu, co je obsaženo v přítomném okamžiku,
včetně toho, co nám připadá nejhrozivější.
Velkou odvahou a nebojácností se můžeme seznámit s démony ve svém nitru.

Ego existuje jen v pozemském čase, kdežto naše vnitřní podstata/ duše/ v
duchovním čase. Když se naučíme žít v obou časech, 
dosáhneme hlubokého klidu,
který mám umožní jinak se dívat na přicházející změny. 
Když přestaneme  lpět na pevnosti všeho, uvědomíme se jistotu věčného 
přítomného okamžiku,začneme ke změnám přistupovat bez strachu a obav.

Jeden farmář měl koně, jehož si nesmírně cenil. Když mu jednoho dne kůň
utekl, farmářův soused přišel k němu na návštěvu, vyjádřit mu soustrast.
"Velice mě mrzí tvá ztráta", řekl mu, neboť se snažil být dobrým přítelem.
" Nikdy nevíš, k čemu je to dobré," řekl farmář.
Hned následujícího dne se kůň vrátil a přivedl s sebou krásnou divokou
kobylu. "To je úžasné ", řekl mu soused, "jaké štěstí!". Farmář odpověděl:
"Nikdy nevíš." Když farmářův syn začal kobylu trénovat, kobyla ho shodila
na zem a syn si zlomil nohu. Soused opět přišel a projevil mu svou soustrast.
Farmář odpověděl: " Nikdy nevíš."
Za nějakou dobu projížděli vesnicí kozáci, kteří verbovali mladé muže do armády.
Farmářova syna neodvedli, protože měl zlomenou nohu. "Jsi velmi šťastný muž,"
řekl mu soused, když se to dověděl.......

Tento příběh ukazuje, že nikdy nevíme, co se stane a jak nás to ovlivní. 
Zákon pomíjivosti od nás požaduje, abychom se naučili přijímat změny 
a zůstali otevření tomu, co nevíme a co přide....