Guny
Tři guny (vlastnosti prakrti ) působí svým nerozvážným stavem trvání Vesmíru. Jsou objektem (rúpa) i subjektem všech tvorů a věcí. Dělí se na Sattva, Radžas a Tamas gunu.Sattva guna obsahuje: ávarana šakti, avjakta, Íšvaru, čaitanja a maháprakrti. Ze sattvy také vychází patero smyslů (džánendrijá), protože ty jsou pouhými vnímateli, nikoliv činiteli, a tak v jednání člověku nepomohou, a pak manas (sídlící v hrdle), buddhi (v tváři), čitta (v pupku) , ahamkára (v srdci) a karanarúpa (v místě ádžňa lotosu). Pokud v člověku převládá tato guna, přináší to osvícení (prahkjá). Radža guna obsahuje: vivékašakti, mahat (buddhi), Hiranjagarbha, čaitanja, prána a karméndrija. Z radža pochází patero karméndrija jakožto nástrojů činnosti zrozených z pěti bhútas a deseti vájus. Převládá-li v člověku tato guna, je to pravrtti (činná energie).
Tamas guna obsahuje ahamkára: virát čaitanja, sthúla šakti, antahkarúpa. Z tamasu jsou zrozeny hrubohmotné esence lidského těla, povahy pěti živlů. Převládající tamas přináší sthiti (pomalost, lenost a zemdlenost).
Tyto tři guny mají v jedenácti indrijas manasu a pěti bhútas šestnáct druhů proměn (višéšaparináma) a tanmátras s Mahátattvou tvoří šest avišešas – šest podkladových a skoro nepromněných vlastností prakrti. Mahat sám je linga – tělem vesmíru a Prakrti je božská (alinga) šakti. V těchto gunách sídlí také osm Rudras, jakožto pánů Jógy, a to: Akrta, Krta, Bháirava, Brahmá, Vaišnava, Kumára, Áuma a Šríkantha. Vládne jim Vírabhadra.
Jama a nijama
Jóga a tantra sádhana není ani volnou láskou, ani způsobem života, bez dodržování dharma, což je vyjádřeno šesti nepřáteli (ripu) jogína, představovanými šesti zvířaty:
a) koza – představuje žádostivost, jako byla koza Čhága.
b) býk – představuje zuřivost, jako byl zuřivý býk – démon Mahíša
c) kočka – představuje nanasytnost, jako byla nenasytnou kočka Mardžadžara
d) ovce – přestavuje nevědomost, jako byla hloupá ovce Méša
e) velbloud − představuje závist, jako byl závistivý velbloud Uštra
f) člověk – představuje šílenství, jako byl šílencem člověk Nám
Uctívající nemá prahnout po odměně ani vykonávat oběti s chtíčem jako kočka, bůvol, býk atd.
Proto se k zasvěcení nehodí hltoun, chlípník, nestyda, hříšník, nevědomec, pokrytec, rozkošník a opilec, lenoch i nevěřící člověk.
Žák hodný zasvěcení (díkša) od gurua má být dobrého původu, čisté mysli, přemáhající vášně, lenost, nevědomost, hněv, inteligentní, ovládající smysly, soucítící s bídou všeho bytí, konající všem dobro, čistý a věřící.
Snaží se dodržovat jama a nijama .
Ahimsá – neubližování třemi guptis (v mysli, řeči a činech), Satja – pravdivost, Astéja – nepřivlastňování si cizích věcí, Brahmačárja – pohlavní zdrženlivost, Aparigraha – nehrabivost, Drhti – pevnost, Kšáma – soucit a odpouštění, Daja – slitování, Árdžava – kráčení vpřed, Sáuča – čistota, to je deset prvků, které přikazuje jama. Tapas – sebekázeň, Santóša – spokojenost, Ástikéja – duchovno, Dána − obdarovávání, Íšvara pranidhana – uctívání osobního boha, Siddhántašravana – naslouchání poučení, Hrí – skromnost, Džapa – opakování manter, Vrtta – slib, Púdžana – konání obřadů, to je deset nijamas.
Dále je třeba Kájadanda, Vágdanda a Manódanda – ovládání těla, řeči a mysli a také vědomí toho, že Likhita Vidjá – pouhé intelektuální vědění z knih pro znalost tanter a jógy nestačí.
Žádné komentáře:
Okomentovat